Zelená píce: nadzemní části rostlin. Lze jí získat z trvalých travních porostů, nebo jako zelenou píci z polí. Na přirozených loukách a pastvinách se vyskytuje přes 100 druhů trav. Lze je rozdělit na trávy, jeteloviny a byliny. Trávy tvoří hmotu pastviny, určují kvantitu krmiva. Nízké trávy mají kratší stébla, více listů obsahují méně vlákniny a jsou dobře stravitelné. Naopak vysoké trávy mají dlouhá stébla s květenstvím a málo listů. Chuťová hodnota trav závisí na druhu (kostřava červená, jílek vytrvalý), stáří, hnojení a půdě. Koním zkrmujeme zásadně čerstvou píci. Zapařená, nebo zavodněná je pro koně nebezpečná. Lépe zkrmovat na noc. Přes den je lepší krmit suché krmivo. Ve skupině jetelovin nalezneme vysoce stravitelné rostliny bohaté na bílkoviny, vápník a hořčík. Koňmi je velice dobře přijímán jetel plazivý. Ve skupině bylin nalezneme jak krmivově cenné rostliny (smetanka, jitrocel kopinatý) tak i rostliny jedovaté (např. pryskyřník prudký, blatouch bahenní a hlaváček).

Zelená píce z pole: Z pole pocházející jeteloviny (vojtěška) obsahují vysoké množství bílkovin. Doporučená denní dávka je 4kg na 100kg živé hmotnosti na den. Výhodnější je pěstovat směsky jetelovin a trav (jetelotravní směs, landsberská směska). Zelené obiloviny (žito, oves, kukuřice) jsou chudší na vápník. Koně je rádi přijímají, ale musí být včas sklizeny. Stárnutím ztrácí chuť i krmnou hodnotu.

Denně pokosenou zelenou píci skladujeme v tenké vrstvě, aby se nezapařila.

Konzervovaná zelená píce

• Seno: více druhů trav, jetelovin a bylin. Podle jednotlivých druhů: seno vojtěškové, jetelové apod. Seno pro koně by mělo obsahovat více jak 20% vlákniny a musí být vypocené (tj. 5-6týdnů po sklizni).
• Siláže: při silážování dochází k nízkým ztrátám živin. Při zkrmování siláží odpadá problém s prachem. Při dobré hygienické kvalitě je siláž srovnatelná se senem, ne-li lepší.
• Senáže: Za senáže označujeme zelené krmivo s obsahem vody mezi 55-80%. Jsou vhodné pro individuální chov koní.

Sláma: vyznačuje se vysokým obsahem vlákniny. Nevýznamný obsah vitamínů a minerálních látek. Živinově bohatší jsou slámy s větším podílem listů (ovesné). Krmná sláma slouží k regulaci příjmu krmiva a k zabavení koní. Pokud slámu řežeme dodržujeme velikost 3-5 cm.

Okopaniny: šťavnatá, lehce stravitelná, sacharidová krmiva s nízkým obsahem vlákniny. Nízký obsah bílkovin a vápníku. Zkrmujeme krmnou mrkev, brambory (pařené), krmnou řepu i cukrovku. Zabraňujeme tak kolikám. Význam krmení okopanin upadá. Brambory zásadně zkrmujeme očištěné a pařené. Nepodáváme chovným klisnám a hříbatům. Dávka 2kg na 100kg živé hmotnosti. Mrkev koně velmi rádi přijímají. Vysoký obsah karotenu obsažený v mrkvi skladováním neklesá. Pozor na mrkve nahnilé, špinavé a zaplísněné. Řepa cukrovka slouží jako zdroj pohotové energie. Krmná řepa se zkrmuje zpravidla krouhaná. Po zpracování cukrovky využíváme cukrovarské řízky, melasu a krmný cukr. Řízky je nutné před podáním řádně namočit. Mohli by způsobit ucpání jícnu. Melasa je sirupovitá, nahnědlá tekutina. Obsahuje velké množství draslíku a sodíku. Krmný cukr je vysoce stravitelný.

Ovoce a ovocné zbytky: nejedná se o přirozené krmivo. Lze ho využít v malém množství pro zpestření krmné dávky.

Obiloviny: vykazují vysokou koncentraci živin a málé zastoupení vlákniny. Tradiční obilovinou je oves. Lze ho podávat celý nebo mačkaný. Obsažený alkaloid avenin a glykosid koniferin příznivě působí na koňský organismus. Dieteticky působí i velký poměr pluch. Dále lze zkrmovat i ječmen. Pozor však na větší energetickou hodnotu i množství proteinů. Pokud podáváme kukuřici, je lepší předkládat celé palice než jednotlivá zrna. Musíme počítat se změnou zápachu stolice.

Luštěniny: bohatší na bílkoviny než obilná zrna. Biologická hodnota bílkovin , kromě sóji, je však jen průměrná.Luštěniny jsou vhodné především pro hříbata a mladé koně. Na luštěniny se koně musí navykat. Polní a setý hrách je koňmi dobře snášen. U luštěnin dáváme pozor na množství. Při překrmování způsobují plynatost a zácpy.

Sója se zpravidla používá v odtučněné formě. Sójový extrahovaný šrot obsahuje velké množství lyzinu a methioninu. Proto je vhodný pro mláďata a kojící klisny.

Olejniny: lněné semeno obsahuje až 40% tuku. Dieteticky působí jeho hlenovité látky, které ve vodě snadno bobtnají. Semena jsou bohatá na selen. Při zkrmování většího množství je nutné semena povařit (5-10 minut), aby se inaktivoval enzym lináza, který odštěpuje kyselinu kyanovodíkovou. Přo zkrmování je vhodné semena šrotovat nebo drtit. Naruší se tím pevná slupka a dochází k lepšímu trávení. Šrotujeme pouze takové množství, které brzy zkrmíme, protože dochází k rychlému žluknutí semen. Lze zkrmovat i lněné pokrutiny a lněný extrahovaný šrot.

Pro zlepšení lesku kůže a srsti lze použít slunečnicová semena. Jiné zbytky olejnin (řepky, máku…) nejsou pro koně vhodné.

Dělíme je podle obsahu živin na kompletní a doplňková. Kompletní krmné směsi se u nás pro výživu koní nevyužívají. Doplňkové směsi lze dále dělit podle živin, které zvířeti dodáváme: energetické, bíkovinné, minerální (vitaminované) a doplňkové krmivo (obměna).

Výhodami krmných směsí jsou v kontrole složení, účelovém zpracování a přípravě, hygienické kvalitě a lehké manipulovatelnosti.

Energetická a bílkovinná krmiva doplňují základní krmiva jako je seno, sláma. Lze sehnat doplňky přímo pro jednotlivé kategorie koní. Jedno minerální krmivo pro všechny diety neexistuje. Dávkování minerálního krmiva se orintuje podle složení základního krmiva. Lizy slouží k doplnění zásob solí. Ve stáji je umisťujeme v blízkosti žlabu.

Byliny: Zájem o využívání bylin se stále zvyšuje. Bylin využíváme pro zlepšení chuti, vůně, ovlivnění trávícího traktu či celého organismu. Vliv působení bylin u koní nebyl ještě prozkoumán.

zdroj: https://www.agropress.cz/druhy_krmiv_kone.php